The key to creation
Is knowing the rules
And understanding
That there are no rules
The great symbol
Is just that
And there are no other symbols

I wish to believe in something
But I know too much
And understand too little
I pray for a straight path
But all paths go in circles
I know
I was chasing them all my life
And yet still I stand
Where I started

I guess it’s time to spin the circle
Again
And again
I am a dervish
Of 21. century
I spin on the spot
And mix it all together
Love, hate, anger and peace,
drugs, bikes and quiet solitude
I can take you for the wildest ride of your life
And at the end of it tell you
That the only place worth going
Is the one
I still haven’t found
And yet is always with me
And with you

But enough of my ramblings
It’s time to forget
Again
And again
You wanna go for a spin?

Poezie
Jazyk, co tě zbije
Posílí tě, co tě nezabije
Je otevřená díra
Rána, co se nezavírá
Černá vášeň
Nepokojná
Břemeno, co přišlo shora
Probdělá noc
A potom znova
Samota, které se neodolá

Přijde k tobě ve tmě
A nedá se jí schovat
A pak tě donutí
To všechno opakovat
Úniky, výmluvy, prázdná slova
Poezie je hanba
Kterou v sobě chováš

Viděl jsem, jak v baru podřízli chlapa
Kletby mé matky
A nářek mého bratra
Popálené údy barmských žen
Poezie je vše,
Co se skrývá za mým úsměvem

Treat this world like your kingdom
And understand the relationship
it implies
You are not here to collect
because you already rule everything
so stop being needy
like a little beggar
picking through the litter
and happy with the scraps
they throw him

Everything here
All their teachings, all their arts and all their crafts
are here to serve you
The world doesn’t need another slave
So you will not follow
but use them
as you see fit
Don’t forget it
It is very
important

Don’t accept their gifts
Because you are destroying yourself
and your world
falls with you
And that is your sole responsibility
to care for the world
as a whole
and nurture it with you presence
And only in this way
you are a servant

Your responsibility grows
to the proportion of your kingdom
And there is nothing sweeter
than freedom

Only free man deserves
love

Jsem džin
Jsem tvůj přelud
A běda tobě, pokud mě nemiluješ
Budu tě pronásledovat
Kamkoliv půjdeš
Třes se hrůzou
Protože já jsem fata morgána
Jsem jen to, co vidíš
A dokud neuvidíš sám sebe
Nespatříš ani mě
Tak jak jsem
Pokud ještě bloudíš v poušti, svedu tě z cesty
A když mě budeš hledat
Nenajdeš mě
Když přede mnou budeš utíkat
Najdu si já tebe
Nikdy se přede mnou neschováš
A nikdy mě nenajdeš
Protože já
Jsem ty

It’s usually later in the evening
When party gets high
And people whirl like mad
And I throw jokes all around
Trying to blend with the crowd
That I look up
And catch a reflection of a smile
My mother gave me as a goodbye
When I left her to die
In our empty house

Jedenáct let a jedenáct měsíců
A dvanáctý přiletěla noční můra
A posadila se na náš dům
Přikryla nás jako těžká deka,
Ze které se nedá uniknout
A naše výkřiky budily sousedy ze spaní
Pohltila matku, otce, bratra
Dokud z nich nezůstaly jen stíny jich samých
A já je tam nechal a utíkal jsem
Celý svůj život
A každý večer, a za každým úsměvem
Mi kynula na pozdrav
A jednoho dne jsem se schovával u velikého moře
Jeho hladina byla klidná jako zrcadlo
A já se podíval na svůj obraz
A neviděl jsem nic
A protože jsem zapomněl, kdo jsem
Musel jsem se vrátit domů
Abych se zeptal
Zabušil jsem na dveře
Za kterými seděly jejich stíny
A moje stará známá

Objala mě
A já z jejích křídel utkal svoje sny

Nedaleko mého domu
Leží černá tůň
Rodiče mě do ní házívali
Abych se naučil plavat
A já z ní měl hrůzu
Protože ta tůň nemá dno

Nikdy jsem nechápal,
Jaký to má smysl,
Když mi její studené vody
Drtily kosti
Vždy jsem myslel,
Že mě ta tůň pohltí

Doufal jsem,
Že jednoho dne vyschne a pomine
Zmizí
Ale nikdy nezmizela
Pořád tam je

A já k ní dnes chodím
Jako ke staré přítelkyni
A nořím se do jejích chladivých vod
Její hloubka
Mi přijde úchvatná

They are those gifted by God
And those touched by God
Gifted by God shine like stars
They always win
Effortlessly
Their uniqueness
Lies in their gift
God’s children
Their whims move the world

And then they are those touched by God
And those don’t shine
At all
The only gift they got is the burn marks
From the encounter
Faced with The Irrational they weep
And the world weeps with them
Don’t look at them
For they might
touch you too

You want to make art
So you learn how to take pictures
You stumble a little, you experiment
And then you find your style
And you just craft
But you want to make art
So you learn how to write
You do some mistakes, you experiment a little
And then you find your style
And spend your time repeating yourself
But you really want to make art
So you combine two of them together
And mix in some music
making some mistakes in the process
But in the end getting your style
And walking the same old road
Again and again
And they all clap
More and more
And you get more and more
Tired
Of yourself

You never understood
That creating yourself was just a by-product
True art was never in you
It was beyond you

Don’t come to me and disturb my demons
with your teachers and mantras
They don’t like it
My demons are fast asleep
and they don’t like to be disturbed
by your stories
I keep them on the leash
And I like them that way
Asleep
In their dark dreams
No good comes from waking them up
And you are not Orfeus
To put them back to sleep
When you wake them up
with your idle chatter
There is nothing to say
Nothing to correct
And nothing to reach
And the only time
They should be awoken
is
when there is time for poetry

Každého poutníka čeká dům na konci cesty
Ten dům stojí na pobřeží
Tam, v Puerto Obaldía
Kde se zastavil čas
V Puerto Obaldía můžeš popíjet kafe
po zbytek svého života
V Puerto Obaldía není oč se snažit
Ani v tvém životě není oč se snažit
Dům stojí na pobřeží
Protože jen moře je tak rozlehlé
Aby spolklo vše, co tě tíží
Přišel čas vyprázdnit tvůj batoh
Protože převozníci tu váží každé zavazadlo
Na jednu stranu vah položí prázdnou flašku rumu a na druhou tvé srdce
Jejich verdikt je jasný
Jen hlupák se nechá zatěžovat
a hlupáci nemají na moři co dělat
Přišel čas vyprázdnit tvůj batoh
Dokud to neuděláš
Loď nevypluje